Bude napřesrok oslava 200. výročí Bitvy u Chlumce korunována otevřením nové Nakléřovské rozhledny?
Bitva u Chlumce dala definitivní konec Napoleonským válkám v Čechách a odehrála se ve dnech 29. srpna až 30. srpna 1813 u obcí Chlumec a Přestanov u Ústí nad Labem. Spojené armády Rakouska, Pruska a Ruska v ní porazily podstatně silnější armádu francouzského císaře Napoleona, které velel generál Vandamme.
Bitva začala i skončila v Nakléřově, 29. srpna odtud zahřměla první kanonáda a zároveň zde Napoleon vydal 18. září 1813 rozkaz k ústupu, když se ve dnech 17. a 18. září toho roku znovu pokusil o průnik do Čech. Tento den je tak i posledním, kdy noha slavného císaře spočinula na území Čech.
Slavnou bitvu připomíná řada památníků, architektonicky nejzdařilejší jsou: Pruský památník ve Varvažově odhalený 8. září 1817, Pomník generála Colloredo-Mansfelda ve Varvažově odhalený 17. září 1825, Ruský pomník v Přestanově z 28. září 1835 a Jubilejní Památník v Chlumci, který byl slavnostně otevřen 29. srpna 1893.
„Bitva u Clumce a s ní Nakléřov mají své místo v dějinách evropského významu, proto Rada Ústeckého kraje souhlasila se záměrem na rok 2013 zařadit 7 milionů korun do rozpočtového výhledu na vzpomínkové akce k dvoustému výročí bitvy. Projekt předpokládá uspořádání rekonstrukce bitvy, technické a organizační zabezpečení, zajištění pietních akcí u pomníků a propagaci,“ komentuje rozhodnutí Rady Ústeckého kraje její člen Radek Vonka, v jehož gesci je regionální rozvoj a cestovní ruch. „Osobně bych z tak vysoké částky dal část na financování stavby Nakléřovské rozhledny, která byla při stém výročí Bitvy u Chlumce, tedy 31. 8. 1913, již jednou slavnostně odhalena. Bohužel během následujících sto let byla zničena,“ dodal radní.
Myšlenka na vybudování Nakléřovské rozhledny vznikla v roce 1908 při příležitosti oslav jubilea císaře Franze Josefa, kdy se tehdejší Ústecký horský spolek odhodlal vyjádřit poctu císaři stavbou rozhledny. K jejímu slavnostnímu otevření došlo u příležitosti oslav stého výročí Bitvy u Chumce. Po dobu existence byla rozhledna místem mnoha slavností, významných setkání a společenských událostí. Bohužel, během sta let rozhledna zchátrala. Dílem horských klimatických poměrů, dílem vandalizmu a četných vloupání, ale také válečným událostem. K definitivnímu zničení došlo v roce 1952, když se stala cvičným terčem ostrých střeleb československé armády.
„Nakléřov není jen místem, kudy kráčely evropské dějiny, ale také atraktivní turistickou lokalitou. Pro nejednoho Ústečana mé generace je Nakléřov místem zimních radovánek, protože, když se doma řeklo ‚pojedeme na Nakléřov‘, znamenalo to, že se jede sáňkovat. Nedaleko je zimní středisko Telnice s řadou lyžařských vleků a hlavně přes Nakléřov vede oranžová běžkařská trasa Krušnohorské bílé stopy. V létě jsou trasy využívány pro cykloturistiku, po vrcholcích Krušných hor je možné se dostat až na Klínovec. Nová rozhledna by nabídla pohledy na pláně Krušných hor a kopce Českého středohoří, při dobré viditelnosti až na Ještěd, nebo dokonce až do Prahy,“ vyzdvihl lokalitu s výrazným geniem loci radní Vonka.
Přípravy na stavbu objektu jsou v podstatě dokončené. Obec Petrovice nechala zpracovat kompletní projektovou dokumentaci, je vydáno stavební povolení a územní rozhodnutí na přístupovou cestu. Zhotovitelem projektu je renomovaný Atelier AP ústeckého architekta Zdeňka Havlíka. Nová rozhledna je navržena především tak, aby vycházela z původní pozice a výšky zničené rozhledny a hlavně, aby odolávala místním klimatickým podmínkám a vandalizmu. Půdorys stavby je kruhový s vnitřním průměrem 4,2 m. Jednotlivé úrovně rozhledny jsou propojeny dvouramenným schodištěm, které v horní části přechází v točité. Osvětlení schodiště je zajištěno denním světlem. Materiály použité pro stavbu byly voleny hlavně s ohledem na ekonomii stavby a zachování minimálních nároků na potřebu udržovacích prací.
„Ačkoliv je zpracována projektová dokumentace už několik let, nikdy se nenašly potřebné peníze na její stavbu. Obec Petrovice, v jejímž katastru by měla rozhledna stát, nikdy ve svém rozpočtu potřebnou částku neměla, ani nežádala o dotační tituly. Právě u příležitosti oslav 200. výročí Bitvy u Chlumce bych se rád v Radě Ústeckého kraje zasadil o to, aby ze sedmi milionů na její pořádání byla vyčleněna částka na stavbu rozhledny. Nezpochybňuji význam oslav, na kterých se budou podílet i Ústí nad Labem, Chlumec, Přestanov a Muzeum města Ústí nad Labem. Navíc na výročí se připravují i obce, které stojí v okolí původního bitevního pole. Opravují pomníky připomínající slavnou bitvu, okolo Chlumce a Varvažova jich stojí deset. Nový kabát za 2,5 milionu postupně dostává takzvaný rakouský pomník ve Varvažově. Další pomník nedávno opravili i v nedalekém Chlumci. Zkrátka bych byl rád, kdyby za 7 milionů peníze nešly pouze na krátkodobý ‚zážitek‘, ale aby výstupem bylo něco hmatatelného, co bude přínosem pro turistiku na desítky, snad stovky let. Každá turistická atraktivita přitáhne turisty a dá možnost rozvoji služeb a tím pádem vytvoření nových pracovních míst,“ komentuje svůj záměr Radek Vonka.
Zpracovala: Bc. Ellen Herzogová, oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu KÚÚK
